Vážení spoluobčané,
na začátku minulého roku jsme vám představili dlouhý výčet investic, oprav a projektů, které se nám podařilo dotáhnout do konce. Mnohá jiná města by po takovém roce klidně „usnula na vavřínech“ – přece jen rok 2024 byl v mnoha ohledech rekordní. Ale v Postoloprtech jsme k tomu přistoupili úplně jinak. Pomyslný plynový pedál jsme naopak ještě více sešlápli k podlaze a myslíme si, že změny ve městě jsou znát.
Jedním z největších kroků, který ovlivní tvář města na dlouhé roky dopředu, je dokončení opravy historického jádra. Akce, za kterou by se nemusela stydět ani krajská města, skončila teprve před pár dny. Mluvit o „opravě“ je možná až příliš skromné a nepřesné. Třeba na bývalém autobusovém nádraží nezůstal kámen na kameni. Farní náměstí, jak jsme si zvykli prostranství nazývat, se změnilo v elegantní vizitku města, nová nevšední zastávka je třešničkou na pomyslném dortu. Nyní hledáme provozovatele malého obchůdku, který se ukrývá za stěnou tvořenou velkými písmeny názvu města. Především jsme však rádi, že se mají cestující při nepřízni počasí kam schovat. Moderní informační systém už podle nás není jakýmsi bonusem, ale standardem 21. století. Přesto je na místě jej zmínit, ve srovnání s předchozím stavem se určitě bavíme o větším komfortu a dostupnosti informací.
Mysleli jsme i na opukovou zeď zámeckého areálu. Opravu už opravdu potřebovala. Je často tím prvním, co člověk při vjezdu do města vidí. Podobně jako celá řada dalších objektů ve městě i ohradní zeď zahrady s branou podléhá památkové ochraně, čemuž jsme museli opravu přizpůsobit.
Hlavní roli v centru města nyní hraje žula – krásná, odolná a léty prověřená. Nejen v okolí autobusové zastávky. Nové žulové dláždění historického jádra města přitom nebylo realizováno v obvyklých geometricky pravidelných obrazcích; na velké ploše Mírového náměstí ožívá milostný příběh knížete Oldřicha, který potká prostou dívku Boženu, zamiluje se do ní a vezme si ji. Výjev, zaznamenaný v Kosmově kronice (a v pozdějších zlomcích Dalimilovy kroniky), znázorňuje právě svatbu Oldřicha a Boženy na břehu řeky Ohře. Pomocí různobarevné dlažby jsou tu ztvárněny siluety tří postav – knížete, jeho ženy a kněze a k tomu je doplněna silueta koně. V postavě kněze je umístěn text, který začíná větou z Dalimilovy kroniky z počátku 14. století: „Kniez Oldřich o Postoloprtiech lovieše“, popisující seznámení Oldřicha a Boženy. Zbytek plochy zdobí rostlinný dekor. Na první pohled jednoduché figurální motivy v sobě skrývají měsíce náročné a precizní práce.
Za zmínku stojí i nový strom před knihovnou – jeden z nových symbolů náměstí. Rádi bychom, aby se z něj stal důstojný pokračovatel tradice živého vánočního stromu v Postoloprtech. Jen mu ještě dopřejme čas na aklimatizaci. Od odborníka víme, že strom je v dobré kondici, pouze prochází běžným adaptační procesem, při němž se vyrovnává s novým stanovištěm a mírným stresem, který přemístění nevyhnutelně způsobuje.
Už ve fázi studie jsme byli přesvědčeni, že budoucí projekt má ambici vyzdvihnout a vytvořit nové městské symboly. Až čas však ukáže, jestli se jednou bude říkat „sejdeme se u Oldřicha a Boženy“, zda si mladí lidé budou pořizovat selfie u kašny s vodními hodinami, nebo zda turisté objeví fotogeničnost restaurovaného Sloupu se sousoším Piety – s kostelem a citlivě obnovenou severní zámeckou bránou v pozadí. Možná právě tato místa získají novou schopnost přitahovat pozornost i emoce, které jsou pro živé městské centrum klíčové.
Samostatnou kapitolou je nasvícení městských objektů, včetně kostela. Věnovali jsme mu spoustu péče – a výsledek? Mírové náměstí má nově opravdu výjimečnou atmosféru. Nejedná se jen o prostý technický detail: světlo jsme od začátku vnímali jako prvek, který dokáže zásadně proměnit vnímání prostoru po setmění. Šlo nám o zvýraznění některých architektonických detailů. Chtěli jsme dodat budovám a památkám důstojnost a vytvořit vizuální orientační body, jež pomáhají návštěvníkům lépe se v prostoru zorientovat. Máme od vás pochvalné zprávy, že náměstí působí klidněji, příjemněji a zároveň honosněji.
Velkým tématem byla, je a bude zeleň ve městě. Občané si všímají každého pokáceného stromu a tento pozorný přístup je nepochybně správný. Někdy však bývají obavy i poněkud nespravedlivé. Už nyní můžeme s čistým svědomím říct, že město o své stromy rozhodně nepřijde: před domem s pečovatelskou službou roste nová alej sakur a lípy na Mírovém náměstí nahradily odolnější a celkově vhodnější jasany ve dvou kultivarech. A pro všechny, kdo se těší, až si posedí ve stínu na lavičkách, máme dobrou zprávu: míst k odpočinku bude dostatek.
Vážení spoluobčané,
na prahu nového roku bychom rádi poděkovali všem, kdo se podílejí na tom, že Postoloprty žijí a rozvíjejí se. Oceňujeme každodenní práci zaměstnanců městského úřadu: je vás vlastně pár a odvádíte skvělou práci. Velký dík patří také lidem ze Služeb města Postoloprty – vaše práce je často nenápadná, ale o to důležitější. Děkujeme rovněž podnikatelům a živnostníkům, i vy svým nezastupitelným dílem přispíváte k řádnému chodu města. Obrovský respekt si zaslouží naše školy, kulturní zařízení, místní spolky i dobrovolníci. Díky vám mají Postoloprty nejen zajímavý program a události, ale hlavně duši. A úsměvy dětí. Děkujeme vám všem. Do nového roku Vám přejeme pevné zdraví, mnoho štěstí a dostatek sil pokračovat v budování Postoloprt jako města, kde se nejen příjemně žije, ale kam se každý rád znovu vrací.
Mgr. Zdeněk Pištora, starosta města
Mgr. Karel Folber, místostarosta města





